Více informací o IQ testech nalznete na IQ-testy.info.
IQ testy
Než se dostaneme ke stručnému popisu testů inteligence, je třeba vůbec objasnit pojem inteligence. Existuje několik definic inteligence. Stručně a jasně lze říci, že inteligence je schopnost jedince orientovat vlastní myšlení na nové požadavky a přizpůsobit se novým podmínkám a úkolům.
První psycholog, který se pokusil změřit inteligenci, byl Alfred Binet, vedoucí psychologické laboratoře na Sorbonně. Svými testy, chtěl mezi studenty odhalit ty, které by mohli potřebovat, co se výuky týče, alternativní výuku. Mezi nejjednodušší otázky patřilo například sledování plamene svíčky, opakování číslic, definice slov atp.
Společně s Theodorem Simonem sestavil stupnici, tzv. Binet-Simonovu inteligenční škálu. V ní se hodnota dětského IQ zjišťovala jako jeho mentální věk dělený skutečným věkem a násobený stem. Průměrnému dítěti pak vychází 100. Inteligenční testy pro dospělé mají pak mentální věk potlačen (s výjimkou abnormálních jedinců).
První masové využití inteligenčních testů společnost zaznamenala na počátku 20. století. V USA byly nápomocni při výběru vojáků, kteří měli bojovat v 1. světové válce. Bylo zapotřebí mezi masou adeptů vyhledat adaptabilní a samostatné jedince.
V současnosti je inteligenční test normalizovaný test, navržený pro změření lidské inteligence, jako rozdíl dosažených vědomostí. Dnes používaný vzorec pro vyčíslení IQ je práce Williama Sterna. Mentální věk (věk nejsložitějších úloh) : chronologický věk (věk testovaného) * 100
Nyní by IQ test měl obsahovat co největší počet otázek alespoň z těchto oddílů:
1. Numerický oddíl – Čísla jsou mezinárodně srozumitelná a neobsahují kulturní předpojatost, která by zvýhodňovala jednu skupinu jedinců před druhou.
2. Verbální oddíl – Operace se slovy a porozumění slovním sdělením.
3. Prostorová představivost – Schopnost představovat si tělesa z různých úhlů, či domýšlet si určitě znaky.
4. Paměťový oddíl – Schopnost zapamatovat si množství informací po určitý čas.
Statistické rozložení hodnot IQ v celkové populaci nám znázorňuje tzv. Gaussova křivka. Pro rozdělení hodnot IQ a krátký popis slouží tato tabulka.
| Výška IQ | Charakteristika |
|---|---|
| < 20 | Hluboká mentální retardace – Dále nevzdělavatelní. Nutnost trvalé ústavní péče. |
| 20 - 34 | Těžká mentální retardace – Chudé emoční a sociální uvědomění. Nutnost trvalé péče. |
| 35 - 49 | Středně těžká mentální retardace – Vzdělávání ve speciálních ústavech. Opožděná motorika, řeč. |
| 50 - 69 | Lehká mentální retardace – Speciální ústavy. Tvoří +- 70% všech retardovaných. Uplatnění v jednoduchých zaměstnáních. |
| > 70 | Nižší stupeň slabomyslnosti – Vhodné vzdělávání ve zvláštních školách. |
| > 80 | Slabě podprůměrná inteligence – Zpravidla uplatnění v manuálních pracích. |
| > 90 | Průměrná inteligence – Většina populace |
| > 100 | Vysoce průměrná inteligence |
| > 110 | Nadprůměrná inteligence |
| > 120 | Vysoce nadprůměrná inteligence |
| > 130 | Výjimečná inteligence |
| > 140 | Inteligence géniů |